Standardy kvality sociálních služeb jsou velké téma, které se skloňuje snad mezi všemi poskytovateli. Obsah standardů kvality sociálních služeb je sice legislativně vymezen, avšak pouze v obecné rovině a to v příloze č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb. Můžeme říci, že obecný standard kvality sociálních služeb tedy záleží velmi výrazně na poskytovatelích. Lze říct, že podzákonné opatření nám pouze udává mantinely, ve kterých se pohybujeme, avšak vlastní znění a obsah nechává na poskytovatelích.
MPSV v této věci vydalo manuál pro zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe v roce 2002, čili jde o dokument nyní více než 18 let starý a tedy můžeme stěží říct, že bude odrážet současnou praxi, potřeby atd. jen stěží. Zároveň pod hlavičkou Centra sociálních služeb Praha vznikl Manuál pro tvorbu a zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe (dostupné v pdf) v roce 2008. Dalším zdrojem může být také dokument MPSV „ Standardy kvality sociálních služeb – výkladový sborník pro poskytovatele“, dostupný v .pdf, vydaný rovněž v roce 2008. Pokud bychom hledali vzor standardů kvality sociálních služeb, nalezneme opět jen obecné znění na MPSV, které kopíruje zmíněnou vyhlášku. Podrobnější informace nenajdeme ani v oblasti povinné (!) supervize v sociálních službách; tato povinnost poskytovatele tak zůstává opět definována jen obecně (rozsah akreditovaných hodin). Obsah, styl, metodologie atd. opět není definován.
MPSV sice čas od času vydává metodická doporučení pro jednotlivé standardy, ale děje se tak velmi zřídka a bez patřičné informovanosti poskytovatelů služeb. Dobrým příkladem je metodické doporučení 5/2019, týkající se jednání se zájemcem o sociální službu. Toto doporučení nabylo účinnosti v únoru 2020, tedy měsíc před začátkem onoho problematického času začátku pandemie v ČR. Přitom obsahuje poměrně zásadní sdělení, jako že se např. nemá používat negativní vymezení cílové skupiny (klasicky: „Služba není určena pro“…). Toto vymezení se užívalo velmi široce u řady poskytovatelů, aby se např. eliminovali klienti, kterým zařízení není schopnost (vzhledem k technickým či jiným dispozicím) poskytnout péči. MPSV tedy explicitně sděluje toto:
„Důvodem pro odmítnutí zájemce o službu nemůže být ani negativní vymezení okruhu osob, které bývá někdy uváděno v letácích, na webových stránkách poskytovatele nebo ve vnitřních pravidlech. Podle § 79, odst. 5, písm. d) Zákona o sociálních službách obsahuje žádost o registraci také „okruh osob, pro které je sociální služba určena, popřípadě jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení“, nikoliv okruh osob, pro které služba určena není.“ (cit., Doporučený postup 5/2019, „Jednání se zájemcem o sociální službu“, str. 19).
Odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb se zájemcem o službu může poskytovatel pouze z důvodů uvedených v Zákoně o sociálních službách, § 91, odst. 3, tedy pokud:
- – (poskytovatel) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb,
- – (poskytovatel) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá,
- – zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis,
- – osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl (poskytovatel) v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
Toto je ze strany MPSV poměrně zásadní informace a především novum, kterému se nedostalo ani širší diskuze, ani potřebného času a prostoru. Velkým oříškem toto může být např. pro pobytové služby, které využívají negativní vymezení např. pro duševní onemocnění, osoby požívající alkohol či drogy a mnoho dalších. Lze tedy pouze bazírovat na tom, že klient nespadá do cílové skupiny, či na lékařském posudku, resp. nedoporučení. Službám jsou tak opět svazovány ruce, zároveň se však může stát, že „nevyhovující“ klient dostane lékařské doporučení a bude přijat, nicméně zařízení mu nedokáže poskytnout potřebou péči. Opět tedy vidíme polovičatá řešení problémů, které se víceméně uměle generují, namísto koncepční činnosti a vydání aktuálního, návodného materiálu k zavádění standardů sociálních služeb. Chybí zde jakýkoliv komplexní pohled na realitu poskytování služby a ve výsledku také na klienta.
Je tedy více než očividné, že aktuální dokumenty k tvorbě a zavádění standardů sociálních služeb do praxe buď zcela absentují, nebo jsou definovány pouze obecnou legislativou (která, jak bylo řečeno výše), definuje pouze mantinely, nikoliv obsah standardů sociálních služeb). Poskytovatelé sociálních služeb jsou tedy o značné míry „vhozeni do vody“ – stát vyžaduje zcela konkrétní dokumenty, které definuje zcela obecným způsobem, ze kterého není často jasné, jak mají požadované dokumenty vypadat (viz tak zásadní věc, jako závazné pracovní postupy, etický kodex, evidence odmítnutých žádostí atd.).
StandardDelp je nástroj kontroly a zhodnocení služby z hlediska zákonných požadavků na poskytovatele.
V tomto nástroji jsou zohledněny jak legislativní náležitosti a požadavky, tak také zkušenosti z kontrol MPSV a magistrátu. „A protože ani sami kontroloři nejsou jednotní ve svých požadavcích, nabízíme Vám možnost navíc objednat nezávislé hodnocení dvou zkušených metodiků, kteří Vám dají dva různé pohledy a zkušenosti.
StandardDelp je jednoduché rozhraní, díky kterému získáte zhodnocení své služby, vycházející ze zákona o sociálních službách a prováděcí vyhlášky. Veškeré výstupy jsou ve formě zcela konkrétních doporučení, co a jak dělat. Nástroj „StandardDelp“ je webový formulář, který vyplníte během cca 30 minut. Doporučujeme nechat dotazník vyplnit několika zaměstnancům na různých pracovních pozicích. Následuje zpracování Vašich odpovědí jedním nebo dvěma hodnotiteli (dle objednávky) a „následně získáte“ písemný výstup se zcela konkrétními kroky. Pokud budete mít zájem, lze také nechat vytvořit chybějící dokumenty „na klíč“.
StandardDelp tedy nabízí Zjištění, ve kterých provozně legislativních bodech naplňuje služba zákonné požadavky (108/2006 Sb. a 505/2006 Sb.)
· Přehled toho, co služba nyní má, co potřebuje doplnit a co potřebuje upravit.
· Zhodnocení aktuálních dokumentů a z nich vyplývající praxe tak, jak ji požadují kontroly.
· Srovnání s anonymizovanou dobrou praxí dalších regionů a poskytovatelů.
· Využití dobré praxe jak z hlediska orgánů státní správy, tak poskytovatelů soc. služeb.
· Doporučení, co konkrétně změnit, přenastavit či předělat.
· Posouzení služby jakožto „kontrola na nečisto“, „kde nehrozí žádné sankce.“
· Možnost využití dalších služeb DelpSys na míru Vaší službě, např. akreditovaných kurzů, nastavení procesů v organizaci atd.
Tvořili jsme jak standardy kvality sociálních služeb pro domovy pro seniory, tak pro terénní služby.
Orientujeme se v aktuálních metodikách a můžeme poskytnout také „koučování“, aby standardy kvality sociálních služeb byly do velké míry společným dílem zaměstnanců. Tím se eliminuje riziko mrtvých dokumentů „někde nahoře ve skříni“, ale stává se ze standardů použitelný a používaný nástroj; jakýsi „fahrplan“ pro denní péči. Profitují z toho jak klienti, o které je postaráno profesionálně, tak zaměstnanci, kteří mají jasné kompetence a odpovědnost, ale také ochranu, a v konečném důsledku sám poskytovatel, který má nástroj zvyšování kvality a také tuší, co po něm bude chtít například kontrola MPSV. Tvorba a zavádění standardů kvality sociálních služeb nemusí být hrozba, může jít o skvělou příležitost ke zlepšení spolupráce týmu a posun služby kupředu.
Nenašli jste zde, co jste hledali?
Máte konkrétní dotaz?
Neváhejte nás kontaktovat.
[circles_gallery gallery_width=“100%“ circle_width=“150″ circle_max_width=“150″ columns_no=“1″ columns_no_1024=“3″ columns_no_768=“3″ columns_no_phone=“1″ hover_effect=“1|effect1″ circle_background_color=“#ffffff“ circle_border_size=“0″ circle_border_color=“#ffffff“ text_position=“outside“ ids=“1000″]